|
|
Stránky prohlíží - hosté: 1 registrovaní uživatelé: 0
Jste anonymní uživatel. Registrovat se můžete zde
|
|
|
|
Vyberte si jazyk pro tyto stránky:
|
|
|
|
|
|
V dubnu jsme s Jarunou jeli otestovat naše zánovní splitboardy do pořádných hor. Splitboard: Podélně přefiknutý snowboard, na kterém se do kopce jde jako na skialpech a dolů jako na prkně. Je to velmi důležitá věc.
Šlapalo nám to dobře. Ideový koncept jsme schválili už dávno a technické provedení je víceméně košer. Z mého prkna občas něco upadlo, ale protože je to Buřtík, tak to nevadilo. Jede i s polovinou součástek.
Co se týče emocí, udržím je na uzdě. Koukněte raději na fotky.
|
Komentáře?  |
|
|
|
|
|
V galerii jsou fotky z anglických Cotswolds, které jsem tři dny projížděl. Příští víkend se chystám do národního parku Peak District, takže brzo bude fotek víc. Pro ty, kterým jsem to nestačil říct - jsem na dva měsíce v Anglii, kousek od Northamptonu. A mám se tu jako lord. :)
|
Komentáře? |
|
|
|
|
|
Představte si: Tři dny po příletu z Aljašky a nad fotkami už vzpomínáme s nostalgií. Bylo tam tak intenzívně hezky, že obrázky ukazují jen část toho, co na člověka v každém okamžiku působí.
Představte si, že máte zase jednou na zádech ruksak... balili jste na lehko, čtrnáct kilo včetně jídla musí na tři týdny stačit: Dvě trička (v batohu jedno), spacák, bunda, vařič, stan. Okolo vás se mísí vůně mechu, trávy, deště, mraků a dálek. Máte za sebou první týden (v sobě, je přesnější) a je večer. Večer není šero, večer je, když už nikam nemusíte.
Stavíte stan mezi dvěma obzory. Až zhltáte teplou večeři, sto metrů od stanu, kvůli medvědům, očistíte a uklidíte vařič, vyčistíte si zuby a pečlivě schováte všechno, co by mohlo medvídkovi vonět (jídlo, láhev s benzínem, pastu, koš, lékárničku). Zalezete do stanu a do spacáku, bundu pod hlavu, a začnete vzpomínat. Je půl osmé a takhle světlo bude do půlnoci.
|
|
|
|
|
|
|
Do galerie (odkaz v levém menu) byla přidána nová sada fotek ze západního pobřeží. Příští by měla již být z Aljašky.
Ondřej
|
1 Komentář |
|
|
|
|
|
Měsíc od posledního článku na fidnie.com se zda být jedním z těch kratších. Ovšem ne tak obsahem. Napíšu teď pár červencových zážitků a na závěr podám zprávu o aktuální situaci v survival kempu.
|
|
|
|
|
|
|
<PRE>Konečně mám chvíli čas se ozvat i v češtině a jelikož už byla většina vyřknuta,
budu se snažit si vzpomenout na zajímavé, leč nevyřknuté.</PRE>
|
|
|
|
|
|
|
|
V galerii je druhá série fotek včetně krátkých komentářů.
Stalo se pár zajímavých věcí:
- Zvládli jsme přejezd zpátky do USA. Zase problémy s úředními dokumenty, ale vyřešeno. Hraniční přechod Tijuana - Saň Diego je střet kultur, jaký jsem ještě neviděl. Víc popovídáme při promítání doma.
- V Saň Diegu jsme zvládli několik 'must-do': Návštěvu zoo s
pandama, muzea, večeři v Hooters, zmrzlinu v Ben&Jerry's, kafe ve Starbucks a padesát hamburgerů (Lucka si dává salát :). Dneska jdeme na baseball, San Diego vs Seattle. Amerika!
-Rupl řemen pohánějící alternátor, takže se přestala dobíjet baterka.
Nastudoval jsem v obchodě návod a při dvouapůlhodinové operaci jsem pacienta úspěšně resuscitoval. Mým skalpelem je francouzák a když to nejde po dobrým, vem si větší kladivo. Ale jak říkám, vůz přežil. Nepříjemné bylo to, že řemen pro alternátor je až za řemenem pro větrák a za řemenem pro posilovač řízení.
Už abychom byli někde v přírodě. Ve městech je spousta věcí, které se dají lehce vyměnit za naše peníze. F&L
|
4 Komentáře |
|
|
|
|
|
Pomalu jsme se otočili kolem obratníku raka a začínáme stoupat vzhůru - do krajů, kde je v létě méně než 35 celsiových stupňů. Ubíhá nám (myslím) čtvrtý týden na Baja a je čas tu pohodu uplácat do pár vět. Napíšu vám tentokrát jen útržkovitě, protože jinak to sem nevmáčknu.
|
|
|
|
|
| Fotky!
Poslal Fido - 29. 5. 2003 - 00:50
|
|
První fotky! :) Možná si budete muset založit účet, abyste je viděli (stejně jako pro přidávání komentářů k článkům).
Ahoj Lucka a Filip
|
7 Komentáře |
|
|
|
|
|
Naše obava z krádeže auta v Mexiku se naštěstí ukazuje zbytečnou. El Bronco se hrdě zařadil po bok většině mexických vraků a splývá s davem. Vozy tu jsou opravdu krásné (s patinou a invencí), silnice úzké nebo prašné, k tomu americké trucky a staré school busy.. řidičův ráj!
|
4 Komentáře |
|
|
|
|
|
Abych dohnal události, vezmu to stručně: Konečně jsme dojeli k ranči Meling, který nám doporučil Lonely Planet jako dobrou základnu pro výlety. U brány jsem vystoupil z auta a pěšky, neozbrojen vstoupil na hlídané území. Psi jako telata se zvedli z prachu a zavětřili. Bylo jich asi šest a když z návrší seběhli ke mě, odhadl jsem, že mi sahají zhruba po žaludek. Řekl jsem jim, ať jsou v pohodě, manana, a všechny nás to uklidnilo.
Od majitelky ranče jsem se oslintán dozvěděl, že noc pro dva stojí 150. Dobrá cena, než jsme pochopili, že mexická squaw nemluví v pesos ale v dollares. Kempování na pozemků je zakázáno... naštěstí nás odkázala na vedlejší ranč, El Coyote, kde se prý kempovat dá. Tam jsme za 3 dolary na noc pořídili veškerý komfort našeho stanu, útočiště na další 3 dny a pohostinství madre Jovity. Za noci na El Coyote jsem pronikl o něco hlouběji do kalendářů a časomír starých národů. Během každé noci se vystřídala hodina krávy, hodina psa, hodina ptáka, hodina kohouta a hodina kačeny. Během večera jsme se naučili španělský - teď už se domluvíme mnohem lépe. Je důležité chytit přízvuk, pár slovíček, házet sem tam el, los, pere a používat mezinárodní slova jako noce, radiatore, mucho, bono a fabuloso! :)
Druhý den na ranči jsme podnikli odvážný pokus zdolat národní park. Silnice šplhá vzhůru do více než 3000 m.n.m. Chladili jsme asi 4x a pod další dvousetmetrovou terénní vlnou to vzdali. Dole na ranči nás ale potkali lidé z misie (je jich tu prý hodně) a řekli, že park musíme vidět a ráno nás tam vezmou. Jak řekli, tak učinili.
Jejich vůz jsme utavili asi padesát metrů pod vrškem. Vypadali trochu naštvaně, ale pak je to přešlo...zchladili jsme radiátore, poobědvali sendviče od Jovity a vyrazili dolů. U brány parky nás hlídač upozornil, že nám něco teče z auta. Otevřeli jsme dekl, zpod kterého se vyvalila pára a syčení - rupla jedna z gumových trubek. Stříkalo to všude kolem a nálada misionářů opět poklesla. (jinak byli ale moc hodní :).
Můj Opinel je trošku vyděsil, ale trubku s ním uřízli (that knife is hellova sharp! it cut that rubber like butter!). Národní park byl fajn, plný vysokých borovic na kamenitém podloží... víc na fotkách. Taky jsme viděli spoustu kolibříků, 5 různých typu hadů, divné brouky a bezpočet hlodavců.
Dole ve městě, po 3 hodinách jízdy, jsme dorazili k misionářům a podnikli okružní opravárenskou cestu. Javier, El Mechanico Generál, zjistil závadu: špatná spojka větráku chladiče. V sobotu sedm večer sehnat novou spojku do chladiče na 88 Bronco se ukázal být mnohem menší problém, než jsme čekali a držte nám palce, teď je snad vše v pořádku.
Dnes ráno jsme vyrazili do Ensenady sehnat tourist cards. Všechno šlo hladce (3 hodiny jízdy) až do Immigration Office. Tlustý úředník nám ohnul pasy, oslintal všechny stránky a potom z něj vypadlo něco jako NE, PROBLEMOS. Prý musíme do Saň Diega na ambasádu, tam nám MOŽNÁ pomůžou. Rychle rozhodování - co s tím tlusťochem?! Nikde nikdo, jen my, on a mexická telenovela. Ptal jsem se na podrobnosti (svoji závodní odlehčenou španělštinou), on ukazoval na papír, na kterém měl rozdělené země do tři skupin a opakoval Czecha - problemo. Saň Diego, Los Angeles!
Vytušil jsem ve vzduchu chuť na úplatek a zaútočil. La ambasáda Mexikána a la Czecha nám řekla, že NO PROBLEMO! Zaváhal, my jsme udrželi pozici a záhy zvítězili. Máme tourist cards a před sebou celou Baju Californiu. Jdeme nasávat atmosféru do ulic, večer se vracíme na misii, zítra nás berou na moře rybařit a potom hurá na jih. :)
Adios, hasta la vista!
|
Komentáře? |
|
|
|
|
|
Pokračování už po večeři. [první část tohoto článku je Caramba!].
Mexiko nás do oči udeřilo hned za hranicemi a během deseti minut nás obestřelo svým prašným, zahnědlým, ale poklidným objetím. První kopec v Tijuane zkrátka vypadá mexický a už se to nezmění, už jste tam. Třetí městečko za hranicemi má typickou topologii: Široká silnice s rozbitými okraji, přecházející na každé straně v prašný chodník (na šířku jako další dvě silnice) a za "chodníkem" (který by se dál nazvat i pomalým a odstavným pruhem) jsou barevné vývěsní štíty skvěle kombinující americký marketing a mexickou patinu i prostředky. Většina štítu je ručně malovaná - od Coca coly po Texaco. Naprostou většinu obhuudku ale tvoří všelijaké buritos, tacos, enchiladas, bierrerias (pivnice s Coronou. kam ženský údajně nesmí, Lucka to chce ověřit) a autodílny (obecně reparazione nebo autopartes, vestina opraven je ale úzce specializovaná na opravy chladičů). Leda že by ta specializace nebyla zase tak úzká??
Tak z této mexické Highway number 1 jsme se rozhodli záhy odbočit do hor národního parku Sierra Saň Pedro Martir. Byli jsme totiž na skook u moře a jednoznačným závěrem bylo "počkejme na jih". To by člověk nevěřil, že i v Mexiku mají studené pobřeží. (Ale začal jsem lovit ryby. Vybaven all-you-need sadou z Walmartu, naučil jsem se házet návnadu aspoň 10 metrů před sebe. Ryby tam buď nebyly, nebo jim to nepřipadlo jako výkon hodný ocenění. Osobně myslím, že spíš to druhé, protože tam, kam jsem to dohodil, by se už nějaká střední ryba na výšku vešla.)
Sierra: Do prašných silnic jsme se pustili s vervou. Nebudu zdržovat, první důležitá věc se stala až po třech hodinách jízdy vzhůru. Potřetí jsme zastavili, aby se nás matador trochu ochladil, když z protějšího směru přijelo snad první auto, které jsme za tu dobu potkali. Během deseti vteřin (které nám naše srdce jednu po druhé odzvonily) nám zaparkovalo před čumák a vysypalo se z něj šest mexicanu. Uvítali jsme je širokým, být trochu zmrzlým úsměvem, ale oni žádné další vysvětlování nepotřebovali. Dva se nahrnuli k okýnku, tři před motor a jeden začal kouřit.Ukázali nám, jak se chladí po mexicku: voda se neleje do chladiče, ale na chladič a všechno ostatní kolem, co syčí. Po lehkém poklesu teploty nedali jinak, než že nás doprovodí nahoru. Díky Bohů za to. Po třech stech metrech jsme vařili tak, že nám z motoru stříkala i voda do ostřikovače (nekecám!! :). Rozdali jsme chlapíkům vychlazené pepsikoly a nářadí a oni se ponořili do Bronca. Všechno jsem fotil! :)) (na nic jiného jsme tam nebyli, během půl hodiny nám vyoperovali termostat a prohlásili, že teď už to pojede mucho mucho!) Bobe, tvoje mapa vešla do dějin, protože z ní mexikali udělali náhradní těsnění.
Pokračování zítra!
|
3 Komentáře |
|
|
|
| Caramba!
Poslal Fido - 25. 5. 2003 - 05:37
|
|
Ahoj přátelé,
protloukáme se Mexikem na jih. Posledních pár dní bylo opravdu nabitých, takže to zkusím pregnantně shrnout. Americko-mexickou hranici jsme přejeli v 7 ráno a trvalo to asi deset vteřin. Až o dvacet minut později nám došlo, že to bylo příliš rychle. Už jsme v Mexiku asi 5. den a zatím ještě stále nemáme tourist cards, které potřebujeme, a Vehicle Permit, který by se taky hodil. Nicméně řešíme problémy hezky jeden po druhém. Nejdůležitější je, že už se Bronco snad nebude přehřívat. Budu muset končit, protože lidé z křesťanské misie, na které jsme dnes nalezli útulek, nám právě uvařili véču. Nechci vás ale napínat, takže slibuju, že se zítra nalogujeme v Ensenade a napíšu víc. Těstě se, jedeme z kopce! :)
|
Komentáře? |
|
|
|
|
|
Takže první zprávy:
Jsme v pořádku a všechno jde ještě rychleji, než jsme čekali. Let byla trošku divočina (26 hodin na v letadlech a na letištích), ale nakonec nás poslední Boeing pomačkaný, unavený a zcela časově dezorientovaný vyplivl na letišti v San Diegu. Hodinka zpoždění, tj. 9 večer místního času.
V 11:30 jsme odjížděli z půjčovny po prvním smlouvání (20 dolarů pro nás) a prvních nečekaných příplatcích (20 dolarů pro ně).Hostel byl přímo na pláži, ale v našem stavu jsme si to zatím moc neužívali a snažili jsme se zalehnout. Z rezervovaných 2 posteli byla volná jen jedna, takže následovalo další dohadování, málem vyhazov a nakonec opět kompromisní řešení. :)
Ráno jsme začali shopping toho nejdůležitějšího na dalších pár měsíců: bouráku, který vydrží Mexiko i Ameriku, bude se dát poté rozumné prodat, neukradnou nám ho, nebude moc žrát, bude levný, a kromě toho všeho... bude mít styl a duši! Padla neděle a polovina pondělí, naším kritickým pohledem prošly skvosty jako Ford Explorer, Mazda Navajo, Nissan Pathfinder, několik Cherokezu, ale mezi tvrdou konkurenci pojízdných vraku nakonec zvítězil NAS NOVY '88 FORD BRONCO II EDDIE BAUER SPECIAL EDITION. No bylo možné odolat?[Bobe, je to starý, ale je to Bronco, chápeš?] Zkusím sem hodit první fotky, ale nevím jestli se to povede už této e-kavárně. Kadopadne, chlapi: 2.9 krasnej brumlávej šestiválec, kovové nárazníky a zrcátka (Iggyho definice vozů s duši:), rozumné velká kola (na velké balvany a hluboké propasti), děsivý rádio a po lehkém tuningu i centrální zamykání. Ohledně customizace vozů: Pracují na tom. Je to takový malý projekt. Některé důležité věci jsme sehnali na vrakovišti. Chtěli nám je prodat za 75 dolarů, nakonec jsme to vzali za 20, ale i to bylo moc. Obchodníci americký hispánský. Těším se na mexickou kulturu. Největší radost mám z toho zamykání a z toho, že už máme obě zrcátka. Ale zase aby to neznělo, za svých 2200 dolarů jsme koupili hezké auto. Jen potřebuje malý finish.
Dnešní den jsme pokračovali v nákupech. Všechno možné do auta, jídlo, vodu... zítra v 6 ráno totiž vyjíždíme směrem k jižním hranicím civilizace. Taktéž k severním hranicím chaosu, korupce, maňány a - plážového povalečství. Jsme důkladně vybaveni informacemi od našeho auto dealera. Víme, jak bude vypadat cesta, jak dlouho a kdy přesně musíme jet, kolik dálničních kontrol a peazi je mezi Tijuanou a Ensenadou, kde nás čekají první fajn pláže, rybaření a margarita (nebo to byla tequilla sunrise?:). Taky máme nabalenou cestovní ledničku plnou Pepsi - pouze a výhradně pro znavené jižní policisty. Ještě led, ať to mají hezky vychlazené. Takže zítra, vstříc jihu a jeho kultuře. Konec vyřizování, začínáme cestovat.
Nevím, jak to bude na Baja s internetem, ale pro změnu by nám tam mohl fungovat mobil. Uvidíme.
Mějte se všichni moc fajn, zase se s Luckou ozveme.
|
8 Komentáře |
|
|
|
|
|
|
|
Xavier, nas nejoblibenejsi mechanik..
Album: Mexiko 1
|
|
|
|
|
Naposledy komentoval:
lillek
::: Publikovaných komentářů
:::
Anonymně:2
Členy:32
|
|
|
|
